Na konci září letošního roku oslavil 90. narozeniny náš dlouholetý člen - univerzitní profesor PhDr. Antonín Vašek, CSc., který se narodil jako chudobný venkovský chlapec v přísně katolické valašské rodině, ve které zásady Desatera a úcta k rodičům byly svaté. Se svojí manželkou Marií vychovali tři dcery, které jim dnes svou péčí a pomocí o nemocnou maminku vrací lásku a obětavost, které je rodiče v dětství naučili.

Rozhodujícím impulzem pro cestu jazykového a posléze jazykovědného vzdělávání, která vyústila v jeho životní dráhu mezinárodně uznávaného lingvisty, byla náhoda. Stala se jí včasná a aktivní účast našeho jubilanta při hašení požáru místního stavení, ve kterém bydlel jeden důchodce - zanícený milovník studia cizích jazyků. Náš oslavenec mu tehdy zachránil před zničením část odborné knihovny a ten ho přesvědčil o perspektivnosti jazykového vzdělání a začal ho intenzivně vyučovat němčině, angličtině a francouzštině a později přidal i ruštinu, která se hodila zvláště při přechodu fronty na konci II. světové války.

Po válce pan Antonín Vašek úspěšně absolvoval vyšší rolnickou školu a souběžně externě absolvoval gymnázium v Přerově. Při studiu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval bohemistiku a anglistiku a ještě během svého studia se stal knihovníkem a pomocnou vědeckou silou prof. Adolfa Kellnera. Hladké vědecké dráze byl trvalou překážkou jeho zděděný, neskrývaný a praktikovaný katolicismus, pro který musel v roce 1958 a později i v roce 1985 opustit akademickou půdu. V brněnských továrnách po léta vyučoval češtině řecké a italské imigranty.

Po revoluci byl zvolen za KDU-ČSL i členem Zastupitelstva naší městské části a v té době navrhl, spolu realizoval a stal se patronem nového osmiletého státního gymnázia v Brně-Bystrci. Dále založil a léta bezplatně vedl Lidovou akademii pro vysokoškolské vzdělávání dospělých (Univerzitu třetího věku), jakož i komisi pro výchovu a vzdělávání mládeže, tělovýchovy a sportu při našem zastupitelstvu.

Při pohledu zpět vnímá prof. Antonín Vašek své lingvistické počínání jako překážkový běh na dlouhou trať s jasně danou metodikou závodu na startu i jeho konečnou metou, žádoucí symbiózou vědy a víry. Byl to běh nelehký a leckdy i značně svízelný, ale vždy bezpečný, v němž Domov a rodina trvale zosobňovaly jednu z jeho základních životních jistot. Krédo našeho vzácného jubilanta zní: Poctivost - vytrvalost - optimismus. Počátek moudrosti je bázeň Boží. Jak sám říká: „Překvapivé životní meandry (nejen) badatelské, jako bylo např. zcela nepředpokládané akademické působení v Maďarsku na sklonku profesní kariéry, je dobré přijímat s osobní pokorou a s plným vědomím skutečnosti, že přes veliké výdobytky vědy nikdy nevíme všechno, spíše nám přitom přibývá uvědomovaných si ještě nepoznaných bílých míst“.

Touto cestou bych chtěl našemu jubilantovi jménem náší MO KDU-ČSL poděkovat za krásné setkání, za jeho životní dílo a vše co pro Bystrc a své spoluobčany vykonal. Do dalších let mu přejeme pevné zdraví, Boží požehnání a ještě hodně radostných chvil prožitých v rodinném kruhu a se svými přáteli.

Miroslav Klimeš, předseda MO KDU-ČSL v Bystrci